Toto je archiv stránek z let 2000—2016. Rádi vás uvidíme i na našem novém webu www.kultura.slansko.cz

Nacházíte se zde:  Kultura Slaný a Slánsko > Články > 125 let nemocnice ve Slaném


125 let nemocnice ve Slaném

Slánská nemocnice slouží veřejnosti již 125 let (1884–2009)

Publikováno 3. 12. 2008 | Napsal , Kulturní zařízení města Slaného | Komentáře (2)

Historická pohlednice s budovou slánské nemocnice – kolem roku 1909
Nejstarší budova slánské nemocnice (1884) na historické pohlednici
přibližně z roku 1909(archiv P. Kolačkovský)

Již 125 let (17. 2. 1884) slouží nemocnice ve Slaném veřejnosti z širokého okolí. A to je určitě dostatečný důvod abychom vás seznámili s  její zajímavou historií  – včetně bohaté obrazové přílohy – od roku 1884 až do počátku 90. let 20. století.

Předchůdcem dnešních nemocnic byly špitály, později též chorobince. Špitál ve Slaném je doložen už v polovině 14. století. Takové zařízení bylo spravováno obcí a fungovalo pomocí darů nebo z výnosu pole, statku či vesnice, které obec nebo přímo špitál vlastnily. Ošetřováni zde byli chudí nemocní, ale také věkem sešlí nebo opuštění obyvatelé. Správcem špitálu byl pověřen starší, většinou chudší měšťan, stravu připravovala tzv. špitální bába, péči o nemocné se věnovali ti schopnější chovanci, kteří si takto odpracovávali ubytování, jídlo, prádlo a šatstvo. Všichni museli dodržovat přísný, téměř řeholní řád. Slánský špitál se dlouho nacházel vedle kostela sv. Vavřince U Brodu. V době válek nebo epidemií byly zřizovány dočasné lazarety při klášteře (u františkánů), při piaristické koleji nebo dokonce v soukromých domech.

Stavba nemocnice

V 19. století už doba natolik pokročila, že se začalo uvažovat o stavbě nemocnice. V roce 1830 vznikl fond, v němž se shromažďovaly potřebné finanční prostředky. V roce 1882 se okresní zastupitelstvo rozhodlo, že bude přikročeno ke stavbě nemocnice ve městě. Od smečenského hraběte byla odkoupena část pole nedaleko kláštera za velmi příznivou cenu 900 zlatých. Hrabě Martinic přispěl mimo to stavbě ještě sumou 1000 zlatých.Nemocnice ve Slaném slouží veřejnosti již 125 let
Všechny okolní obce a průmyslové závody byly vyzvány, aby na nemocnici také přispěly. Tak např. přádelna poskytla 500 zl., Občanská záložna darovala 2000 zl., Císař Frant. Josef I. přenechal výnos panství Zvoleněves ve výši 600 zl., Pražskoduchcovská dráha dodala 100 zl., další menší částky přicházely od jednotlivců. Plány na stavbu nemocnice dodal zemský výbor a v červenci 1882 začala stavitelská firma Fr. Štecha s prací. Do zimy byla hrubá stavba pod střechou. Během roku 1883 práce zdárně pokračovaly, takže 17. února 1884 byla budova nemocnice slavnostně vysvěcena a odevzdána svému účelu. Při zahajování provozu byli slavnostními řečníky okresní starosta Josef Hlaváček, první lékař nemocnice MUDr. František Formánek a purkmistr Augustin Hemerka. Nová nemocnice měla kapacitu 80 lůžek, úhrnem 41 místností, z nichž 14 pro nemocné, trojí lázně, umrlčí komoru atd. Náklad stavby činil celkově 83 000 zl.

První lékaři a sestry boromejky

Lékařskou službu obstarávali zprvu tři lékaři: zmíněný MUDr. František Formánek, dále MUDr.Ferdinand Suk a MUDr. Leopold Wassermann junior. MUDr. Ferdinand Suk – první primář slánské nemocnice.Jejich roční plat činil 300 zl. Provoz zajišťoval ještě správce domu a dvě ženské ošetřovatelské síly vycvičené v Praze. Hned v prvním týdnu provozu nastoupilo do nemocnice 21 pacientů, jejich počet kolísal i podle roční doby do konce 19. st. Ale nepřesáhl 50. Odpočátku byl pociťován nedostatek lékaře specialisty pro chirurgické výkony. Při vyšším počtu pacientů už také nestačily pouze 2 ošetřovatelky a začalo se mluvit o příchodu řádových sester. Kongregace Milosrdných sester Karla Boromejského vyměnila světský personál k 1. lednu 1901. Boromejky vzorně sloužily v naší nemocnici až do nuceného odchodu 4. 12. 1959.

O působení sester boromejek ve slánské nemocnici

Infekční pavilon, další modernizace nemocnice
a primář MUDr. Josef Moucha

V letech 1915–16 byla nemocnice rozšířena o infekční pavilon s 5 pokoji pro pacienty, ordinací a pokojem pro sestru. Ve stejné době se prováděla částečná rekonstrukce a modernizace a byla postavena pitevna. Během 1. světové války byla Primář MUDr. Josef Moucha (foto Jar. Eisman, 1940)nemocnice stále přeplněna. Po roce 1918 se mluvilo o nutnosti rozšíření a další modernizaci. V letech 1927–29 bylo zřízeno operační oddělení a postavena též hospodářská budova, v níž byla umístěna i moderní prádelna se sušárnou, ústřední kuchyně a byty řádových sester. Stavbu prováděl V. Hieke. V květnu 1933 se začalo konečně také se stavbou dvoupatrového chirurgického pavilonu, vhodně spojeného se starou nemocniční budovou. V září 1934 začala opět tato Hiekeho stavba sloužit svému účelu. Velkou zásluhu o realizaci stavby nového pavilonu měl primář MUDr. Josef Moucha, podle jehož ideového návrhu se řídil i stavitel. Budova nepostrádala ani lůžkový a potravinový výtah a plné podsklepení sloužící hlavně jako sklady. Další rozšiřování nemocnice pokračovalo po 2. světové válce.

Dětskokojenecký pavilon

V lednu roku 1957 se sešli předsedové místních národních výborů ze Slaného a okolních obcí k projednání návrhu na výstavbu dětskokojeneckého pavilonu. Všichni byli jednomyslně pro. Šlo o plánovanou akci „Z“, tedy tisíce brigádnických Dětskokojenecký pavilon (1959)hodin neplacené práce a finanční spoluúčast obcí na úkor místních akcí. Stavba byla umístěna částečně do zmíněné okresní zahrady a částečně do Hájů. V závazkové kampani se všichni účastníci za své obce upsali k odpracování 67 000 pracovních hodin. Tyto hodiny potom plnili lidé ze závodů, škol, úřadů, zdravotnických zařízení, odborníci i laici. Stavební materiál se sháněl po celé republice, dokonce i v tehdejší NDR. Už v listopadu 1957 byla hotova hrubá stavba.

Odborné vnitřní práce šly pomaleji, podílelo se na nich 40 pokročilých učňů ze zednického učiliště na Kladně, instalace prováděl podnik Průmstav Praha. Nešlo jen o samotnou budovu pavilonu, zároveň vznikly i spojovací chodby mezi jednotlivými odděleními, společenská místnost, prodejna a skladovací prostory. Průběh stavby odkryl řadu závad v dosavadních zařízeních, které byly teď odstraněny. Celková hodnota díla byla odhadnuta na 3 684 000 korun, přičemž úspora svépomocných prováděním prací činila asi 1 670 000 korun.

Kronika také uvádí jmenovitě řídící kolektiv lidí, kteří zaručovali průběh a zdárné dokončení pavilonu. Jsou to: J. Michal, ing. Vorlíček, dr. Dražan,
dr. Nachtigal, stavitel Hieke, stavbyvedoucí V. Suchopárek
. Dětskokojenecký pavilon byl předán k užívání 8. listopadu 1959.

Stavba svobodárny a nové kotelny

V roce 1970 bylo rozhodnuto o stavbě nového objektu svobodárny o 34 lůžkách. Dvoupodlažní budovu se sedlovou střechou navrhl ing. arch. Jiří Lávička z KPÚ Praha. Zakázkuprováděl Okresní stavební podnik Kladno, stavělo se od srpna 1972 do konce roku 1975. V lednu 1976 se do ubytovny stěhovali první nájemníci. Letecký pohled na celý areál nemocnice (2008)O prázdninách byla svobodárna využívána i v nemocnici praktikujícími mediky. V roce 1988 byla v přízemí vstupní haly ubytovny zřízena telefonní ústředna celé nemocnice. V letech 1980–87 byla západně od dětského oddělení stavěna nová kotelna na mazutové palivo (později předělána na plyn). Kotelnu projektoval akad. Arch. Hejtman a patří k ní i vysoký zdaleka patrný komín. Stará nemocniční kotelna byla v roce 1992 rekonstruována podle návrhu ing. Slabeckého na skladové prostory.

Anesteziologickoresuscitační oddělení

V letech 1986–88 vznikly půdní vestavbou v budově interny kanceláře a pokoje lékařů a v přízemí v místnostech dosavadního ředitelství bylo zřízeno anesteziologickoresuscitační oddělení. Během 80. let bylo technické zázemí naší nemocnice doplněno trafostanicí, kabelovodem a novou prádelnou. V souvislosti s očekávaným otvíráním dolu se uvažovalo o stavbě nové velké polikliniky a rehabilitace pro horníky v prostoru zahrady pod dětským pavilonem a tenisových kurtů. Protože těžba uhlí nebyla nikdy zahájena, i z těchto plánů sešlo.

Mgr. Olga Judlová, kronikářka
Publikováno ve Slánské radnici číslo 4, 7 a 11, ročník V., 2002
v rubrice „Ze slánské kroniky“

Na začátek stránky

Boromejky ve slánské nemocnici

Sestra Marie Vojtěcha Hasmandová
Boromejka – sestra Marie Vojtěcha Hasmandová

… Odpočátku byl pociťován nedostatek lékaře specialisty pro chirurgické výkony. Při vyšším počtu pacientů už také nestačily pouze 2 ošetřovatelky a začalo se mluvit o příchodu řádových sester. Kongregace Milosrdných sester Karla Boromejského vyměnila světský personál k 1. lednu 1901. Boromejky vzorně sloužily v naší nemocnici až do nuceného odchodu 4. 12. 1959.

S. M. Iva Moučková  z Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského o působení boromejek ve Slánské nemocnici píše: Ve stále rostoucí slánské nemocnici nastoupilo 1. ledna 1901 pět  boromejek ošetřovatelskou službu. Jak se nemocnice rozrůstala, rostl i počet milosrdných sester a boromejská kronika říká: „Po všechna léta zde sestry pracovaly v plné shodě s ostatní personálem. První světová válka tuto spolupráci svými těžkostmi nenarušila. Mezi lékaři vynikal zvláště MUDr. Josef Moucha, který zde působil od r. 1926.

Boromejky vzorně sloužily v nemocnici až do nuceného odchodu v roce 1959

Po řadě přístaveb byl v květnu roku 1942 otevřen nový infekční pavilon a v něm bylo v témže roce ošetřeno 150 případů infekční spály s minimálními případy úmrtí a to právě díky zdravotnické péči. V roce 1943 nastoupil do nemocnice jako primář internista MUDr. Josef Kočár. Šířily se o něm zvěsti nesmlouvavého přednosty s velkými požadavky na personál.

Nemocnice se opět rozšiřuje o polní lazaret ve válečných letech. Slánská boromejská komunita žádá svůj pražský mateřinec Sestra Vojtěcha Hasmandováo posilu. Slyšela Praha o přísném panu primáři? Pak by bylo jasné, proč se o delegaci do Slaného tak horlivě hlásila sestra Vojtěcha Hasmandová. Nebyla zdravotnice, ale učitelka literatury. Církevní školy však okupace zavřela a člověk druhu sestry Vojtěchy sahal po tom, od čeho se přirozený strach druhých odtahoval. Ocitla se na ortopedické chirurgii a její oddělení se počalo vyznačovat dobrou náladou. Humorné kousky pomáhaly úspěšně léčit a sestra Vojtěcha se vždy smála se smějícími se. Po okupaci začala znovu učit na kongregačních školách a prožila znovu bolestný rozchod s mládeží. V roce 1970 byla zvolena generální představenou kongregace a 21. 1. 1988 zesnula po velmi těžké nemoci, již v sobě léta statečně přemáhala.

V sobotu 29. listopadu 1997 začal v Brně církevní proces o blahořečení sestry Vojtěchy Hasmandové.

Další osudy slánské nemocnice popsal Bohumil Hrabal, desátník za mimořádné vojenské služby: „Tyfová epidemie, hrozná a děsivá, provizorní pavilony zřizovány ve veřejných budovách. Lékaři se pustili v boj. Hlásil jsem se dobrovolně a tak jsem poznal, jakých výkonů pro záchranu člověka je schopna zbožnost v lidských srdcích… Byl jsem vždycky vlažným ve víře, ale zde jsem se naučil skutečně v Boha  věřit … Řádové  sestry  byly totiž při krajně nebezpečné práci duší všeho, co mělo jediný smysl: pomoci  trpícímu člověku…

Fotogalerie ze setkání se sestrami boromejkami
které se konalo ve Slaném v dubnu 2009

Kronika hovoří ještě jednou o lékaři a řediteli nemocnice současně MUDr. Josefu Mouchovi; ten se  snažil, a to  v rámci svého úřadu,  zvelebit nemocnici i v této kruté době. Našli se však mnozí, kteří se po válce pokusili jeho úsilí očernit. Mezi těmi však, kdo prokázali jeho pravé záměry, byli i boromejky, zaměstnankyně nemocnice. Kdo se jich ujme, až dojde na ně? Z Prahy přišlo rozhodnutí, že do 15. 12. 1959 musí řeholní  sestry opustit v pražské oblasti službu v nemocnicích. Důvod? „Vy  jste vysoká církevní disciplína! Proč se ještě ptáte po důvodech?“ A tak sestry bez písemné výpovědi odjížděly ze slánské nemocnice 4. 12. 1959.

 Církve na Kladensku a Slánsku, vydal referát kultury
Okresního úřadu Kladno, 1999

Na začátek stránky

Pamětní spis a fotografie k 50. výročí

Pamětní spis „50 let nemocnice ve Slaném“ vydaný v roce 1936
Obálka pamětního spisu k 50. výročí nemocnice ve Slaném
vydaný nemocnicí v roce 1936 (archiv muzea ve Slaném)

Náhled obálky pamětního spisu vydaného v roce 1936 k 50. výročí (1934) otevření nemocnice ve Slaném spolu s některými zajímavými fotografiemi z této ročenky.

Náhled obálky ročenky k 50. výročí nemocnice ve Slaném
ve vyšším rozlišení ve  formátu JPG (150 kB)

Fotogalerie

Fotografie z obrazové přílohy pamětního spisu „50. let všeobecné veřejné okresní nemocnice ve Slaném“ vydané v roce 1936.

Zdroj: archiv Vlastivědného muzea ve Slaném

Na začátek stránky

Pamětní spis a medaile ke 100. výročí

Pamětní spis ke 100. výročí nemocnice ve Slaném (1984)
Obálka pamětního spisu ke 100. výročí nemocnice ve Slaném
vydaný nemocnicí v roce 1984 (archiv muzea ve Slaném)

Náhled obálky pamětního spisu vydaného v roce 1984 ke 100. výročí otevření nemocnice ve Slaném spolu s pamětní medalí vydanou k tomuto výročí.

Náhled obálky ročenky ke 100. výročí nemocnice ve Slaném
ve vyšším rozlišení ve  formátu JPG (124 kB)

Pamětní medaile ke 100. výročí

Pamětní medaile ke 100. výročí slánské nemocnice (1984)
Pamětní medaile ke 100. výročí slánské nemocnice. Jejím autorem
je kladenský sochař a malíř Petr Kasner. (archiv muzea ve Slaném)

Zdroj: archiv Vlastivědného muzea ve Slaném

Na začátek stránky

Pamětní spis ke 125. výročí nemocnice

Pamětní spis ke 125. výročí Nemocnice ve Slaném - obálka
Obálka pamětního spisu ke 125. výročí Nemocnice ve Slaném
vydaného v roce 2009

Ročenka 125 let Nemocnice ve Slaném
ke stažení ve formátu PDF

Dříve než si pamětní spis stáhnete můžete si jej prohlédnout

Ročenka ke stažení ve formátu PDF
125 let Nemocnice ve Slaném (1,54 MB)

Na začátek stránky

Setkání s boromejkami, duben 2009

V úterý 28. dubna v 16 hodin jsme se setkali v malé galerii Vlastivědného muzea ve Slaném se sestrami boromejkami, které vyprávěly o životě a poslání Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a o sestře V. Hasmandové († 1988), která působila
ve slánské nemocnici v letech 1942—1945. Řádové sestry působily ve slánské nemocnici od roku 1901 až do nuceného odchodu v roce 1959.

V této fotogalerii se můžete podívat na snímky Pavla Vychodila z tohoto zajímavého setkání.

Na začátek stránky

Fotogalerie

Unikátní fotografie z operačního sálu

Fotografie z operačního sálu (mezi léty 1926–28)
Na operačním sále (cca 1926–28)(archiv PhDr. Václava Mouchy)

Unikátní fotografie z operačního sálu ve staré budově nemocnice, která byla pořízena nejspíš mezi léty 1926–28 Fotoateliérem Kahler ve Slaném. Fotografie je z archivu PhDr. Václava Mouchy.

Na snímku je vlevo MUDr. Josef Moucha (primář slánské nemocnice v letech 1928–1948), vpravo je MUDr. Otakar Mrzílek (primář v letech 1903–1928). Sestřička v popředí vlevo přidržuje narkotizační masku a sestřička vpravo drží operovaného za ruku a sleduje pulz.

Fotografie nejstarší budovy nemocnice

Fotografie nejstarší budovy nemocnice (cca 1900)
Nejstarší budova slánské nemocnice z roku 1884 (repro: Ivo Horňák)

Fotografie nejstarší budovy slánské nemocnice postavené roku 1184. Autorem fotografie, která pochází přibližně z roku 1900 je A. F. Dvořák ze Slaného. (Archiv Vlastivědného muzea ve Slaném.)

Nemocnice na starých pohlednicích

Slánská nemocnice na historických pohlednicích v rozmezí let přibližně 1900–1960. Pohledy pocházejí z archivu Petra Kolačkovského.

Letecké snímky

Letecké snímky areálu nemocnice ve Slaném jak je na jaře roku 2008 vyfotografoval Pavel Vychodil. Fotografováno z výšky 300 m.

Fotografie MUDr. Josefa Mouchy

Fotografie primáře MUDr. Josefa Mouchy – člena Spolku slánských fotografů – z roku 1940.

Fotografie z pamětního spisu k 50. výročí nemocnice

Fotografie z obrazové přílohy pamětního spisu „50. let všeobecné veřejné okresní nemocnice ve Slaném“ vydané v roce 1936.

Náhrobky prvních slánských lékařů
a sester boromejek

Náhrobky prvních slánských lékařů MUDr. Ferdinanda Suka
a MUDr. Leopolda Wassermanna a dvou řádových sester
(boromejek) na hřbitově ve Slaném.

Zdroje: archiv Vlastivědného muza ve Slaném, soukromý archiv
Petra Kolačkovského, foto Pavla Vychodila, foto a repro Ivo Horňáka

Na začátek stránky

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (6 hlasů, hodnocení: 5,00 z 5)
Loading...Loading...

Témata: , , , , , , , , , , , | všechna témata »

Tento příspěvek byl publikován dne 3. 12. 2008 (středa) v 8.30 v rubrice Články. Komentáře jsou uzavřeny.

Vydávají Kulturní zařízení města Slaného
Úvodní stránka: www.kultura.slansko.cz
Copyright © Královské město Slaný 2000—2019

Královské město Slaný

 

2 komentářů k tomuto příspěvku

Gravatar

Komentář #108 | Napsal(a) MUDr.Jarek Adam,Turnov dne 16. 2. 201511.07:

Vážení pamětníci,s pohnutím čtu Vaše vzpomínky na dobu působení řádových sester ve Slaném.Zažil jsem jako malý chlapec dobu války a totální nasazení mé tety Doc.Dr.Evy Sedláčkové a jejího muže prof.MUDr.Sedláčka do nemocnice ve Slaném na chirurgii.Tam poznali a sblížili se s řádovými sestrami,hlavnš se sestrou Aglájou Špůrovou,tu jsem pak já navštěvoval v Oseku u Duchcova po nástupu do pohraničí,kde byla i ona internovaná s ostatními sestrami,než nakonec
byly po r.89 přemístěné do Prahy.
Tane mi na mysli historka o tajně ošetřovaných anglických parašutistech ve sklepení nemocnice plně obsazené německými vojáky.Nikdy jsme po pravdivosti historky nepátrali a tak bych byl rád,kdyby\ mi ji někdo osvětlil.Zdraví dr.JA

Gravatar

Komentář #109 | Napsal(a) Ivo Horňák dne 16. 2. 201513.23:

Vážený pane Adame, děkujeme za Váš zájem. O Vámi zmiňované historce nic nevíme. Ale přeposíláme Váš dotaz i s Vaší e-mailovou adresou přímo sestřičkám boromejkám do Prahy. Ze Slaného zdraví Ivo Horňák

Na začátek stránky

Komentáře jsou uzavřeny.