Toto je archiv stránek z let 2000—2016. Rádi vás uvidíme i na našem novém webu www.kultura.slansko.cz

Nacházíte se zde:  Kultura Slaný a Slánsko > Články > Kolekce starých pohlednic Wilsonovy ulice


Kolekce starých pohlednic Wilsonovy ulice

Reprodukce fotografií vydávaných jako pohlednice během roku 2009

Publikováno 16. 1. 2009 | Napsal , Kulturní zařízení města Slaného

Wilsonova ulice s bývalým okresním domem v průčelí
Wilsonova ulice s bývalým okresním domem v průčelí (foto: Jiří Jaroch)

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Architekt Rudolf Štech (1871–1908)Letošní Slánské rozhovory 2009 věnované novorenesanční architektuře a jejím antickým zdrojům pořádáme ve spolupráci s Ústavem pro klasickou archeologii Filosofické fakulty University Karlovy. Setkání by mělo zahrnovat dva bloky; první – východiska – připomene antické kořeny a následnou tradici antického umění v české architektuře. Druhá část – realizace – se bude týkat novorenesanční architektury; zastavíme se u památek ve Slaném, Vodňanech a Plzni – u staveb, které jsou spjaty se jmény Rudolfa Štecha, Mikoláše Alše a Josefa Bosáčka. A zejména Josefu Bosáčkovi bude patřit i výstava ve slánském muzeu v září 2009.  Slánské rozhovory 2009 proběhnou v úterý 6. října 2009.
Program a další podrobnosti zveřejníme v měsíci červnu.

Purkmistr Antonín Prügl (1829–1919)V souvislosti se Slánskými rozhovory 2009 vydá odbor kultury MěÚ Slaný ve spolupráci s muzeem kolekci dvanácti pohlednic z Wilsonovy ulice, ve které se nachází celá řada novorenesančních staveb – díla Rudolfa Štecha, Antonína Wiehla
a Jindřicha Fialky. Pohlednice však nebudou sledovat vlastní architekturu, ale minulý život v této části města. Tímto způsobem si chceme připomenout i 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919), za jehož purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice. Tento „slánský bulvár“ spojoval historické centrum s novým slánským nádražím, které bylo důvodem jeho zrodu, proto zahajujme lednovou sérii právě pohledem na nádraží, které tehdy stálo „opuštěno“ za městskými stodolami mezi poli. Kolik se toho od té doby změnilo!

Pohlednice budou vydávány jednotlivě každý měsíc během roku 2009 v nákladu 100 kusů.
O aktuálně publikované pohlednici vás budeme informovat na těchto internetových stránkách a v měsíčníku Slánská radnice. Po zveřejnění ve Slánské radnici si budete moci pohlednici zakoupit v Infocentru Slaný nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném.
První pohlednice bude v prodeji od  čtvrtka 29. ledna 2009.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák      

Na začátek stránky

Pohlednice č. 1 – leden 2009

Nádraží ve Slaném na konci 19. století
Pohlednice č. 1 – Nádraží ve Slaném na konci 19. století      

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

První pohlednice je fotografie Františka Durase. Skleněný negativ, ze kterého reprodukce pochází, vznikl na konci 19. století. Na obrázku vidíme přes pole a zahrady novou nádražní budovu přibližně z místa nynější Stehlíkovy ulice – tam kde stojí bývalá restaurace Sport.  Přítomnost litinové lampy dokládá plynové osvětlení těchto míst.

Pohlednice vychází ve čtvrtek 29. ledna 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Dne 11. května roku 1873 v půl dvanácté dopoledne přijel do Slaného první pravidelný vlak. Vypraven byl v Praze, pokračoval do Slaného a následujícího dne na Louny, Obrnice a Duchcov.  V těchto dvou dnech byla slavnostně otevřena Pražsko-duchcovská dráha a předána veřejnosti. Sloužila hlavně pro přepravu nákladů a osob.

Nádraží ve Slaném na počátku 20. stoletíSlánské nádraží bylo daleko od města a pro spojení bylo třeba vybudovat silnici, která se stavěla v létě téhož roku. Později se z této silnice stala Nádražní třída, na níž vyrostla řada činžovních domů vrcholících na konci reprezentačními budovami městského divadla, Okresní hospodářské záložny a Okresního domu. Právě výstavba nových domů v této lokalitě z poslední třetiny 19. století dala vzniknout novému pomístnímu názvu „Nové město“.

Železnice přispěla k rozvoji slánského průmyslu především založené strojírně (1872) Bolzano, Tedesco a spol., která vyráběla důlní stroje, zařízení pro cukrovary a lihovary. Strojírna dodávala své výrobky i do Ruska a na Balkán a k jejich přepravě využívala plně železnici.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Na začátek stránky

Pohlednice č. 2 – únor 2009

Nároží Wilsonovy a Tyršovy ulice (V. F. Dvořák, po roce 1904)
Pohlednice č. 2 – Nároží Wilsonovy a Tyršovy ulice –  po roce 1904

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Originál druhé  fotografie byl zhotoven po roce 1904 V.F. Dvořákem, který byl nevlastním synem slánského fotografa E. Kahlera. Objektiv nás přivádí před budovu slánského nádraží od níž se jižním směrem naskýtá působivý pohled na nároží Wilsonovy a Tyršovy ulice.

Vlevo vidíme nárožní dům (čp. 571) se zajímavou kopulí zakončenou větrnou růžicí. Povolení stavby tohoto domu je z roku 1881, kolaudace 1882. Majitelem domu byla patrně Josefa Voglová, Vogl pracoval v cukrovaru ve Studeněvsi.

Uprostřed fotografie je zachycen dům (čp. 653) s bohatě členěným a zdobeným štítem s datací (1904).

Vpravo před nádražní budovou zapózovala fotografovi paní Božena Böhmová, choť hoteliéra nádražní restaurace Emila Böhma, člena představenstva Společenstva hostinských a výčepníků v Slaném.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák

Nároží Wilsonovy a Tyršovy ulice (únor 2009)
Nároží Wilsonovy a Tyršovy ulice dnes (únor 2009)

Pohlednice vychází ve čtvrtek 26. února 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 3 – březen 2009

Wilsonova ulice, domy čp. 651 a 652 (foto V. Krupička, únor 1967)
Pohlednice č. 3 – domy čp. 651 a 652– únor 1967

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Originál třetí fotografie z Wilsonovy ulice pochází z doby poměrně nedávné a domy, které na ní vidíte, mohou mnozí z vás ještě pamatovat. Jedná se
o č. p. 651 a 652, které zachytil slánský fotograf Václav Krupička v únoru 1967. Tedy v roce, kdy byly oba vyvlastněny a  následně zbourány. Na jejich místě byla postavena bývalá restaurace Sport, nyní prodejna nábytku.

Domy (č. p. 651–2) vybudoval v roce 1904  na pozemku č. k. 1763/1 v tehdejší Nádražní ulici slánský stavitel Václav Havránek († 1927, pochován v rodinné hrobce na II. slánském hřbitově).

V domě č. p. 651 krátce žila i rodina spisovatele Karla Scheinpfluga s dětmi Karlem (* 1899), Boženou (1901) a Olgou (1902) – později herečkou, spisovatelkou a manželkou Karla Čapka. Počátkem října roku 1911 zde ve věku 33 let umírá manželka Karla Scheinpfluga Božena; Karel Scheinpflug poté odchází ze Slaného do Prahy.

Před asanací byli majiteli domu čp. 651 Ing. Karel Hruška (civilní geometr) s chotí Terezií, kterým byl dům v roce 1967 vyvlastněn za 6 000 Kčs (!). Dům č. p. 652 vlastnili ještě v roce 1940 manželé Otomar
a Anna Suchých
.

Rozhodnutím z 20. prosince 1966 stanovil odbor výstavby MěNV ve Slaném lhůtu ke zbourání domů do 30. června 1967.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Fotogalerie

Pohlednice vychází ve čtvrtek 26. března 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 4 – duben 2009

Wilsonova ulice – Elektrotechnický závod J. Provazníka v č. p. 584
Pohlednice č. 4 – Elektrotechnický závod J. Provazníka v domě č. p. 584
patřící Josefu Angrovi – foto neznámého autora kolem roku 1935

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Podkladem pro čtvrtý pohled se stala skupinová fotografie neznámého autora, která byla pořízena kolem roku 1935. Dokládá nám nejenom čilý obchodní a podnikatelský život ve Wilsonově ulici (Nádražní třídě), ale bohužel také to, jak kdysi výstavné domy poznamenaly necitlivé úpravy.

Na fotografii je Elektrotechnický závod Josefa Provazníka v domě č. p. 584, který nechal postavit a v době pořízení fotografie ještě vlastnil Josef Angr. Ve dveřích obchodu stojí Josef a Marie Provazníkovi s dcerami Libuší a Vlastou, které dodnes v domě žijí. Vlevo pak stojí skupinka zaměstnanců a učedníků.

Dům  č. p. 584 postavil v roce 1884 pro Josefa Angra (strojmistra v Slaném) stavitel František Štech. Pozemek koupil Josef Angr od MUDr. Ferdinanda Suka (první primář slánské nemocnice) s jehož rohovým domem (č. p. 585 – roh Wilsonovy a Vepřkovy ulice) pak dům Josefa Angra sousedil.

Celkový pohled na č. p. 584 v zástavbě Wilsonovy ulice
Celkový pohled na dům č. p. 584 v zástavbě Wilsonovy ulice

Domovní znamení – postava s ozubeným kolem v nice na aticeJiž průběh projektové přípravy byl zajímavý tím, že majitel považoval prvotní plán za poněkud skromné řešení a sám poukázal na to, že dům by plnohodnotně nezapadl mezi novou architekturu. V tomto duchu byla dodatečně navržena atika s nikou. V té je umístěna postava s ozubeným kolem – pastorkem – domovním znamením stavebníka. V roce 1929 došlo k drobné úpravě přízemí – pouze dílčí úprava krámu – stavitelem Hiekem.

Josef  Provazník se stal v roce 1940 novým majitelem domu. Tehdy bylo také průčelí domu podle návrhu Josefa Zemáka nešetrně upraveno. Zachovala se však alespoň atika se zmíněnou alegorickou postavou.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Fotogalerie

Autory leteckých snímků jsou Jan Renner (2007) a Pavel Vychodil (2008), který také vyfotografoval niku s domovním znamením.

Pohlednice vychází ve čtvrtek 30. dubna 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 5 – květen 2009

Pohled č. 5 – Pohled z věže bývalého Okresního domu
Pohlednice č. 5 – Poetická fotografie z věže bývalého Okresního domu.
Na fotografii Fr. Durase z roku 1902 jsou J. Němec a Ant. Duras.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Jedinečnou dominantou Wilsonovy ulice je při pohledu od nádraží bývalý Okresní dům čp. 644. Tato budova v novorenesančním slohu v průčelí Wilsonovy ulice zaujme nejen svojí výstavností a důstojností, ale zároveň elegancí, kterou jí dodává štíhlá vysoká věž. A právě fotografii z ochozu této věže jsme použili pro vydání páté pohlednice.

František Duras (1852–1931), fotografPoetická fotografie Františka Durase – nestora slánských fotografů – byla pořízena na ochozu věže bývalého Okresního domu v roce 1902 – tedy v roce, kdy byla stavba budovy dokončena. Na fotografii vidíme Antonína Durase (v tmavém obleku, syn Františka Durase, fotograf v Plzni) a Jana Němce (v bílé košili, nejspíš přítel Ant. Durase), kteří se dívají směrem do Wilsonovy ulice a za zády mají panorama města se Slánskou horou na obzoru. Jaký pohled se z věže na Wilsonovu ulici oběma pánům naskytl, to uvidíte na příští pohlednici.

Antonínu Durasovi je na fotografii 27 let a jeho přítel Jan Němec je přibližně ve stejném věku. Oba mladé muže bohužel postihl až mrazivě podobný tragický osud. Sedm let po pořízení této fotografie a v rozmezí čtyř měsíců oba pánové umírají. Jan Novák zemřel 2. května 1909 (příčinu úmrtí neznáme) a Antonín Duras umírá 9. srpna 1909 v pouhých 34 letech po autonehodě u Velešína v jižních Čechách.

Okresní dům, čp. 644, který  pohledově uzavírá Wilsonovu ulici je  dílo architekta Jana Vejrycha a stavitele Václava Havránka ze Slaného. Jan Vejrych je autor návrhů řady radničních budov, zde na průčelí použil v podstatě novorenesanční  řešení, čerpající motivy i z tzv. saské renesance. V hlavní ose nad balkonem vidíme obloučkový štít se stanovou střechou a vysokou vížku. V detailu vše doplňuje novorenesanční mřížoví. Bosované přízemí prolamují okna zaklenutá segmentem, na průčelí však nalezneme, jak je pro Vejrychovo dílo příznačné, i gotizující prvky. Na sochařské výzdobě interiéru se podílel sochař Antonín Popp. Stavba budovy byla zahájena v roce 1901 a dokončena v roce 1902. V minulosti v budově sídlil Okresní úřad slánského okresu.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák      

Bývalý Okresní dům, čp. 644
Bývalý okresní dům, čp. 644 (foto: Jiří Jaroch)

Fotogalerie

Současné fotografie krovů věže a z věže bývalého Okresního domu zhotovili v úterý 19. května 2009 Jan Kocáb a Jiří Jaroch. 

Pohlednice vychází v pátek 29. května 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 6 – červen 2009

Pohled č. 6. – pohled do Wilsonovy ulice z roku 1903
Pohlednice č. 6 – Pohled z věže bývalého Okresního domu čp. 644 do
Nádražní – nynější Wilsonovy – ulice.  Foto: Fr.  Duras 1903.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Na předchozí pohlednici, kterou jsme vydali v květnu 2009, zachytil v roce 1902  fotograf Fr. Duras dva mladé muže, kterak hledí z věže bývalého Okresního domu směrem do Wilsonovy ulice. Šestá pohlednice na tento snímek velice úzce navazuje. František Duras se i tentokrát vypravil do věže Okresního. Objektiv fotoaparátu však namířil směrem do Wilsonovy ulice. I přesto, že fotografie byla pořízena o rok později než předchozí snímek – tedy v roce 1903 – můžeme si velice dobře představit, jaký pohled se Ant. Durasovi a J. Novákovi (muži z předchozího snímku) na Nádražní třídu (dnešní Wilsonovu ulici) a okolí naskytl. 

Historický pohled z věže Okresního domu na slánskou Wilsonovu ulici představuje viditelný příklad rychlého rozmachu české společnosti a připomíná tehdejší celkový rozvoj společenského života zjevným sebevědomím podnikatelsky úspěšných slánských stavebníků. Je dokladem toho, jak město prolomilo půdorys středověkého opevnění směrem k železnici, založené v roce 1873, k novému nádraží. Na pohledu vynikají nárožní domy čp. 596 – ústí ulice Brožovského a čp. 591 – nároží s ulicí Vepřkovou, který vlastnil statkář František Šrámek z Neprobylic, vlevo budovy s vysokými komíny – areál plynárny a cihelny.

O sto let pozdější pohled nám ukazuje, jak necitlivě vstoupila do města nová panelová zástavba – narušila rytmus, přinesla nové měřítko, pohledově je panorama města znehodnoceno. Bytová otázka se „řešila“ na úkor elementárních architektonických zásad. Pro nás dnes snad imperativ obezřetnosti při nové výstavbě. Vždyť nevhodných příkladů, byť i v menším měřítku, je stále dost. Jak poučné je v tomto smyslu porovnání nových i starých snímků ze Slaného.

Pohled z věže Okresního domu do Wilsonovy ul. – 2009
Pohled z věže  Okresního domu čp. 644 do bývalé Nádražní – nynější
Wilsonovy – ulice.  Foto: Jiří Jaroch 2009.

Při pátrání v archivu Vlastivědného muzea jsme náhodou narazili  na zápisZe schůze Obecního zastupitelstva – květen 1901 ze schůze Obecního zastupitelstva ve Slaném z 8. května roku 1901. Na této schůzi se mimo jiné projednával návrh pana radního Čížka  o zakoupení hadicového vozíku s 30 metry hadic. Pan Dr. Hohlweg se za žádost přimluvil s tím, aby se při kropení ulic bral náležitý zřetel na ulici Nádražní. Návrh podpořil i MUDr. Suk (první primář slánské nemocnice, který v Nádražní ulici vlastnil rohový dům čp. 585) s poznámkou, že je třeba zdvihající se prach v létě vydatně kropit. Návrh městské rady byl přijat.

Svobodný občan,  č. 9 (10. 5. 1901), ročník XXX      

Pohled z Okresního domu do Wilsonovy ulice – 30. léta 20. století
Pohled do Wilsonovy ulice z podkroví bývalého Okresního domu.
Fotografie (pohled) ze třicátých let 20. století.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák      

Pohlednice vychází v úterý 30. června 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 7 – červenec 2009

Pohled č. 7 – nárožní dům čp. 596 (kolem roku 1905)
Pohlednice č. 7 – Dům čp. 596 na rohu Wilsonovy a Brožovského ulice.
Reprodukce pohlednice. Foto neznámý autor kolem roku 1905.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Pohlednice č. 7 je reprodukcí skutečného pohledu, který nám ze svého archivu poskytl Ing. Jiří Popovič. Na snímku neznámého autora je rozsáhlý dům čp. 596 z roku 1885, který vytváří nároží Wilsonovy a Brožovského ulice. Dům byl vyfotografován z protější Divadelní ulice přibližně kolem roku 1905.

Majitelé domu (pokud sami nepodnikali) pronajímali přízemí drobným řemeslníkům či obchodníkům.  Na této fotografii vidíme – jak oznamují dvě vývěsní tabule kolem vstupních dveří – „Síň k holení a stříhání vlasů“ . Je pravděpodobné, že postava v holičské zástěře opřená vedle vchodu
do oficíny je přímo její majitel pan Břetislav Buřil. Dle záznamů ve Vlastivědném muzeu provozoval svoji živnost v tomto domě minimálně od roku 1904 až do roku 1934. Dnes je v přízemí domu kavárna a lékárna.

Nárožní dům čp. 596 ve Wilsonově ulici – 2009
Nárožní dům čp. 596 v červnu roku 2009.

Při výstavbě v Nádražní ulice se uplatnili i stavitelé mimoslánští. Jedním z nich byl zlonický stavitel Kašpar Šoula, který navrhl nárožní dům čp. 596. Slánský stavitel Rudolf Štech v listopadu 1885 poznamenal, že bylo vystavěno zatím jen uliční křídlo, druhé zatím bylo v základech. Dům si dodnes zachoval ušlechtilou novorenesanční úpravu průčelí.

Všimneme si nejen přízemní fasády – připomínající pásovou bosáž, ale oceníme i řadu dalších detailů. V patře se uplatňují pod okny parapety s naznačenou balustrádou, okna mají trojúhelné frontony, které ve druhém patře vystřídaly horizontální nadokenní římsy. Zaujme i lehce předstupující nárožní rizalit s armovaným nárožím a balkonem, který zakončuje atika. Oceníme kvalitní štukatérské řemeslo, tehdy sice běžné, ale které dnes ovládá jen málo řemeslníků. Škoda, že zanikla řada dřevěných detailů, a to včetně vstupních dveří, které jsou patrné právě na historické fotografii. 

Jako vlastníci nemovitosti jsou uváděni od roku 1900 Antonie Jandíková a František Šoula. V roce 1924 kupila polovinu Antonie Jandíkové Žofie Hořejší a roku 1927 prodal František Šoula svoji polovinu Konstantinu Hořejšímu. V roce 1940 koupil polovinu domu Miloslav Matějka, který ji v roce 1946 prodal Jiřině Tlusté. Druhou polovinu koupili v roce 1951 Viktor a Marie Salašovi. V roce 1961 se dům stal majetkem Místního národního výboru ve Slaném.

Nově opravené průčelí domu svědčí o citlivém přístupu současného majitele. Opravu podpořilo město Slaný z Fondu na obnovu domů.

Zakreslení na mapě a pohled z roku 1917

Poštovní schránka na rohu ulice…

Poštovní schránka na domu čp. 596 ve Wilsonově uliciNárožní dům čp. 596 ve Wilsonově ulici má jednu zvláštní zajímavost. Již na nejstarších fotografiích z roku 1903 které máme k dispozici – a je to i předchozí pohlednice č. 6 – je patrná na rohu domu čp. 596 ve Wilsonově ulici poštovní schránka. V různých podobách,  navzdory času, událostem a změnám vydržela poštovní schránka na tomto zřejmě poštovně-strategickém místě dodnes.

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák      

Pohlednice vychází v úterý 30. června 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 8 – srpen 2009

 Pohlednice č. 8 – dům čp. 619 (postaven 1895) foto 1939 nebo 1940
Pohlednice č. 8 – Dům čp. 619 v horní části Wilsonovy ulice
nad hotelem Atlas. Foto neznámého autora z r. 1939 nebo 1940.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Osmou pohlednicí se vracíme do horní části Wilsonovy ulice kde nad hotelem Atlas, kterému uvolnil místo zbouraný dům čp. 781 (bývalé sídlo tzv. Komunálu), stojí fronta původních domů čp. 620, 619, 593, 587 končící nárožním domem čp. 571 o které jsme psali v únoru 2009 (pohlednice č. 2).

Originální fotografii, na níž vidíme dům čp. 619, nám půjčila paní Jaroslava Faiglová, která je jedním z potomků rodu Hýkových, kteří v roce 1938 dům koupili a jimž patří dodnes. Podle slov paní Faiglové  je fotografie neznámého autora z roku 1939 nebo 1940, kdy se po koupi a následné nevelké rekonstrukci rodina do domu nastěhovala.

Porovnáme-li historickou fotografii se současností, zjistíme, že fasáda domu se dochovala takřka v původní podobě. Vpravo na originální fotografii si také každý určitě povšimne části firemního vývěsního štítu na vedlejším domě čp. 593. Díky svědectví paní Jaroslavy Faiglové víme, že jde o vývěsní štít firmy Václava Jordána – autokarosáře.

Z historie domu…

Historie domu čp. 619 je nerozlučně spjata s domem čp. 620 (blíž k hotelu Atlas). Oba domy byly totiž postaveny současně v roce 1895 ve Slaném velice aktivním stavebníkem Václavem Havránkem.

Po dostavění obou domů si Václav Havránek s manželkou Marií dům čp. 620 ponechali a sousední dům čp. 619 prodali v roce 1897 manželům Václavu a Vilemíně Syrových. V roce 1938 koupili dům Antonín a Otýlie Hýkových, jejichž rodu patří dům dodnes. Členové rodiny Hýkových se také významně zapsali do společenského života města Slaného  a to především díky Antonínu Hýkovi (1894–1970) – řediteli slánských škol a jeho synovi JUDr. Miroslavu Hýkovi (1921–2003) – aktivnímu pracovníkovi na poli kulturního života ve Slaném.

Archiv stavebního úřadu promlouvá…

V archivu stavebního úřadu se dochovalo několik zajímavých dokumentů týkajících se stavby domů čp. 619 a 620. S výběrem těchto dokumentů se nyní můžete seznámit.

Kromě zhlédnutí originálních plánů V. Havránka si můžete přečíst Žádost o povolení stavby (11. 2. 1895), nebo Upozornění stavebního úřadu o nutnosti chránit obedněním obecní lípy stojící před stavební parcelou, jinak bude stavba zastavena (6. 4. 1895) či nutnosti předláždit chodník po dokončení stavby obou domů, jinak nebude povoleno domy obývati (8. 10. 1895). Následuje Žádost o povolení domy obývati (23. 10. 1895) a nakonec Protokol  ze 7. 11. 1895 ve kterém komise řízená purkmistrem Antonínem Prüglem konstatovala, že domy mohou býti obývány, budou-li místnosti řádně vytápěny a vyvětrávány aby vbrzku mohly doschnouti.  Poté komise přidělila domům čísla popisná 619 a 620. 

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

 Pohlednice vychází v pátek 31. července 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 9 – září 2009

Pohlednice č. 9 – dům čp. 781 (1914–1983), foto 50. léta 20. stol.
Dům čp. 781 stál na místě dnešního hotelu Atlas. Postaven 1914 (V. Hieke)
a demolován v roce 1983. Foto neznámého autora z 50. let 20. století.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

V pořadí již devátou pohlednicí zůstaneme ještě v horní části Wilsonovy ulice a připomeneme si dům, který si mnozí z nás ještě pamatují, ale jehož fotografii nebylo snadné dohledat. Je to rohový dům čp. 781 který stál tam, kde se dnes tyčí budova hotelu Atlas. Tedy na rohu ulic Wilsonovy a Karla Čapka. Fotografii domu pořízenou neznámým autorem přibližně v 50. letech 20. století nalezl ve svém archivu – ač v to ani nedoufal – slánský fotograf a známý ochotník Karel Vidimský.

Nárožní dům čp. 781 stál na rohu ulic Wilsonovy a Karla Čapka, tedy tam kde se dnes tyčí budova hotelu Atlas.

Stavební parcelu pro výstavbu domu čp. 781 koupil stavitel Vilibald Hieke (1886–1969) v únoru roku 1914 napůl s Marií Havránkovou – dcerou slánského stavitele Václava Havránka se kterou se téhož roku oženil – a již v srpnu byla stavba domu dokončena a připravena ke kolaudaci. Stavební pozemky, které tenkrát Vilibald Hieke a Marie Havránková koupili sahaly od rohu dnešní ulice Wilsonovy a Karla Čapka (tam byl také postaven dům čp. 781) směrem k nádraží až k domu stavitele Václava Havránka (čp. 620). K výstavbě dalších domů na tomto místě kterou V. Hieke plánoval však již nedošlo a proluka mezi domy čp. 781
a 620 zůstala ve Wilsonově ulici dodnes.

Takto dnes vypadá místo kde stál dům čp. 781
Současný pohled na místo kde stál dům čp. 781 V. Hiekeho 

Po roce 1948 postihl, tak jako mnohé jiné úspěšné podnikatele, majitele realit a živnostníky, proces znárodňování a vyvlastňování i stavitele Hiekeho. Jeho dům převzala v roce 1950 Domovní správa a v roce 1964 přešel dům definitivně do majetku Československého státu. Dům pak postupně využívaly Československé stavební závody, n. p. Kladno – stavební správa ve Slaném, Okresní stavební podnik a v neposlední řadě Okresní podnik služeb (OPS) tzv. komunál.

V roce 1983 byl dům čp.781 zbourán a na jeho místě byl postaven nynější hotel Atlas, který začal sloužit veřejnosti v roce 1988.

Z archivu stavebního úřadu

Zajímavé údaje o stavbě domu čp. 781 nám opět poskytl archiv Stavebního úřadu ve Slaném. Poměrně silné složce se štítkem 781 jsme našli nejen originální plány, z nichž můžete vidět nákres fasády a ohradní zdi, ale i rozsáhlou korespondenci Stavebního úřadu směrem ke stavitelům Vilibaldu Hiekemu a Václavu Havránkovi a naopak.
 
Z dopisů se dovídáme, proč dům dokončený v srpnu roku 1914 byl kolaudován až v lednu 1916 a dodatečné stavební povolení bylo paradoxně vydáno v listopadu roku 1916, tedy vlastně po kolaudaci.

Po podání žádosti o povolení stavby se sešla komise na obhlídku místa a dle vyjádřeni Vilibalda Hiekeho komise v čele se starostou Janem Zoulou proti stavbě domu i zdi nic nenamítala. Pouze požadovala pozměnění původní parcelace pozemků, které V. Hieke v Nádražní třídě vlastnil. Písemné stavební povolení však vydáno nebylo. Stavba dále pokračovala a po dostavbě ohradní zdi vedoucí od domu čp. 781 až k domu V. Havránka
(čp. 620) byl V. Hieke zpraven stavebním úřadem o tom, že stavba zdi nebyla povolena a navíc porušuje regulační čáru a zasahuje do ulice Nádražní, která tím pádem zúžena. Zajímavě se do sporu vložil svým dopisem s upozorněním na výstavbu nepovolené zdi Občanský klub ve Slaném a žádající vysvětlení jak se věci mají.

Staviteli Hiekemu bylo nabídnuto aby přepracoval plány a zaměření zdi v Nádražní ulici podle již hotové stavby a předložil je k posouzení. To také udělal. Téměř rok se však nic nedělo a v roce 1915 dostal V. Hieke (který byl v té době povolán do válečné služby a zastupoval ho V. Havránek) vyrozumění o uložení pokuty za vybudování nepovolené zdi. Samozřejmě následovalo odvolání a a žádosti o vyřešení sporu – ve kterých se obě strany vzájemně obviňovaly a poukazovaly na to co kdy a kde, která z nich neudělala dle práva a podobně – putovali až na Okresní hejtmanství.

Město obviňovalo V. Hiekeho z nepovolené stavby a neprovedených změn v parcelaci. V. Hieke naopak obviňoval město z dvouleté nečinnosti po předložení novách plánů a popření ústního příslibu bezproblémového pokračování ve stavbě ze strany stavební komise vedené starostou Zoulou. Zajímavým dokumentem je i intervence radního Hohlwega, že již rok leží na Stavebním úřadu opravené regulační i parcelační plány a dosud nebyly předloženy radě k posouzení. Žádá aby tak bylo neprodleně učiněno a věc se konečně dala do pohybu. Nakonec celý spor šťastně skončil kolaudací domu 4. ledna 1916 a vydáním dodatečného stavebního povolení, které je datováno až 30. listopadu 1916. Listiny k tomuto sporu se kolem roku 1916 stávají velice nepřehledné a často v nich docházelo k chybám v dataci různých rozhodnutí. Toho si ostatně pozorný čtenář může všimnout na kolaudačním protokolu.

Tyto písemné dokumenty nám přinášejí nejenom faktická a odborná data týkající se výstavby Nádražní třídy a jednotlivých domů, ale odkrývají i velice zajímavý pohled z hlediska poměrně složitých mezilidských vztahů panujících v té době ve Slaném a promítajících se i do stavební činnosti. Nabízí se otázka jsme-li zhruba po sto letech o mnoho jiní…

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák      

 Pohlednice vychází v pátek 11. září 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Na začátek stránky

Pohlednice č. 10 – říjen 2009

Pohled č. 10 – budova městského divadla č.p. 575 (1883)
Budova městského divadla (čp. 575) vyfotografovaná neznámým
autorem v roce 1883 těsně před dokončením stavby.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Podkladem pro desátou pohlednici Wilsonovy ulice se stala reprodukce unikátní fotografie z archivu Vlastivědného muzea ve Slaném.

Na fotografii neznámého autora je budova městského divadla (čp. 575). Fotograf budovu zachytil v době těsně před dokončením na konci léta, nebo začátkem podzimu roku 1883 a to z místa za domem čp. 596, který v té době ještě nestál a nebránil tak výhledu na budovu divadla.

Ostatně v době pořízení fotografie ještě nestála celá fronta domů od rohu Brožovského a Wilsonovy ulice směrem k Okresnímu domu a také dům
čp. 597 (mezi divadlem a budovou Hospodářské záložny).

Přesnou situaci v blízkém okolí budovy divadla v roce 1883 naleznete zakreslenou na tomto obrázku. Modře jsou označeny domy, které v době pořízení fotografie již stály. Zeleně jsou zakresleny domy, které ještě nestály a červené kolečko je přibližná pozice fotografa.

Stavební situace v okolí budovy divadla v roce 1883
Stavební situace v okolí budovy divadla v roce 1883

Krátce o stavbě divadla

Stavební parcelu vlastnil od roku 1881 Akciový spolek pro vystavění a vydržování divadelního domu. Žádost o stavební povolení byla zahájena v roce 1882 přičemž již v roce 1881 proběhla soutěž architektů, do které se přihlásili také Jan Koula a Antonín Wiehl. Jejich návrh, který nakonec neuspěl, představuje odvážné řešení, kdy výraz hlavního průčelí  určuje mohutná nika, motiv, který byl odvozen z italské renesanční architektury. Hlavní průčelí budovy bylo situováno do Wilsonovy ulice a na projektu vidíme čelo budovy a boční pohled zprava.

Návrh budovy divadla od Jana Kouly a Antonína Wiehla.
Návrh budovy divadla od Jana Kouly a Antonína Wiehla.

Vítězný projekt Jindřicha Fialky je oproti návrhu Kouly a Wiehla přece jen v úhrnu architektonických hmot kompaktnější. Na hlavním průčelí se v přízemí uplatňuje rustika a v patře mohutné iónské sloupy,
které předstupují před stěnu, která je prolamována půlkruhovými okny.
  Je to pět renesanční motiv, který nacházíme v zásadách renesančních architektů,  jakým byl Andrea Palladio nebo Michelangelo. Stavitelem slánského divadla byl František Štech.

Průčelí divadla dle vítězného návrhu Jindřicha Fialky
Průčelí divadla dle vítězného návrhu Jidřicha Fialky (foto: J. Jaroch)

Základní kámen divadla byl položen 24. června 1882 a stavba budovy byla dokončena 15. prosince 1883. V tento den také byla sepsána žádost o ohledání budovy a povolení k obývání a provozování divadelních her.

Dne 30. prosince 1883 bylo divadlo slavnostně otevřeno  pro veřejnost Kolárovým historickým dramatem Primátor. Vlastní kolaudace však proběhla až v lednu roku 1884.

Fotogalerie

 Pohlednice vychází v pátek 2. října 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Na začátek stránky

Pohlednice č. 11 – listopad 2009

Nárožní dům čp. 585 MUDr. F. Suka na fotografii K. Hrušky z roku 1939
Nárožní dům čp. 585 MUDr. F. Suka. Foto K. Hruška, 1939

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Inspirací pro předposlední – jedenáctou – pohlednici se stala fotografie Ing. Karla Hrušky. Na fotografii s bohatou „stafáží“ (11 osob a pes), které dominuje postava nádražní či soudní posluhy je zachycen nárožní dům čp. 585, který pro MUDr. Ferdinanda Suka postavil v letech 1883–1884 stavitel František Štech.

Fotografie pochází z roku 1939 – tehdy v domě sídlil okresní soud  – a byla vystavena v roce 1940 na VI. výstavě Klubu fotografů-amatérů ve Slaném, jehož byl Ing. Hruška členem. O Karlu Hruškovi jsme v našem seriálu psali v souvislosti s jeho domem  čp. 651 ve Wilsonově ulici (pohlednice č. 3).

Nárožní dům na rohu Vepřkovy a Wilsonovy ulice Vepřkovy zamýšlel postavit původní majitel pozemků, stavitel Josef Zlatník již v roce 1879. Pozemky od něho ale koupil MUDr. Ferdinand Suk (první primář slánské nemocnice). Část odprodal Josefu Angrovi (viz pohlednice č. 4)
a na druhé části zadal stavbu domu Františku Štechovi.

Původní drobnopisně pojatá fasáda domu čp. 585, foto kolem r. 1911František Štech navrhl pro dům velmi zdobnou a drobnopisně pojatou fasádu.
Její původní podobu můžeme vidět jednak na originálních plánech (viz fotogalerie) a jednak na pohlednicích, které zachycují dům čp. 585 kolem roku 1911 (pohlednice vycházeli v rozmezí let 1911–1927 v černobílé i kolorované verzi).
Z  původní fasády však po úpravě ve třicátých letech 20. století zbyly pouze půlkruhem zaklenuté okenní otvory.

Žádost o povolení stavby byla podána 13. srpna 1883 a 24. října 1884 byl dům kolaudován. MUDr. Ferdinand Suk však ještě během stavby pronajal dům c. k. okresnímu soudu. Z tohoto důvodu žádal Ferdinand Suk o povolení změny původní stavby, neboť bylo nutno vybudovat ve dvoře věznici s bytem dozorce. V roce 1905 pak majitelka domu Marie Suková žádala o povolení přistavět patro na domek vězeňský ve dvoře.

Původní drobnopisně pojatá fasáda domu čp. 585, foto kolem r. 1911
Původní drobnopisně pojatá fasáda domu čp. 585, foto kolem r. 1911

V roce 1928 se jako majitelé domu s okresním soudem uvádějí Hugo a Marie Kellnerovi, později Hugo Kellner sám až do znárodnění. Po přestěhování soudu no nové budovy (dnes OÚNZ) a po zrušení slánského okresu se v domě vystřídalo několik podniků. Mezi jinými i Průmyslový podnik, pozdější OPP Slaný. I po restituci, kdy polovina domu patřila soukromým majitelům druhá polovina státu. V současné době je majitelem domu firma Filkom, s. r. o. Jedomělice a sídlí zde mimo jiné GE Capital Bank.

Fotogalerie

Ze vzpomínek paní Vlasty Scheybalové

Domu čp. 585 věnuje dva odstavce ve  vzpomínkách na své dětství ve Wilsonově ulici ve 40. letech 20. století paní Vlasta Scheybalová, rozená Provazníková. Podíváte-li se na pohlednici č. 4 tak uvidíte paní Vlastu jako menší z dívek stojící před rodiči. Bohužel v tomto roce zemřela. Paní Vlasta Scheybalová se narodila jak sama píše ve třetím domě pod divadlem a v roce 1940 se rodina přestěhovala do protějšího domu čp. 584 (více pohlednice č. 4).Tento dům sousedil s domem F. Suka, ve kterém byl okresní soud, který si pronajal i první patro domu Provazníkových.

Paní Vlasta Scheybalová vzpomíná: …Na rohu Vepřkovy ulice už ovšem stál okresní soud. Úřad měl už od dřívějška v domě námi zakoupeném pronajato celé první patro a muselo to tak zůstat až do začátku války, takže jsem tenkrát horní pokoje ani nezahlédla, a tedy mě přirozeně fascinovaly. Byla jsem zvědava vidět dveře vsazené do naší společné zdi jako průchod k největší místnosti, ve které prý bylo zvýšené pódium, na kterém úřadoval pan soudce v taláru. V marné snaze ho jednou aspoň zahlédnout jsem stávala dlouhé chvíle na špičkách za napůl prosklenými dveřmi na našem nejvyšších a pěkně studeném schodě a opatrně odhalovala bílou záclonku než mně došlo, že jsou ve světě lepší věci zasluhující mojí pozornost, a pak jsem na horní schody přicházela už jen, když jsme na nich uschovávali k proležení maminčino cukroví napečené pár týdnů před vánoci.

Ale i když jsem se tenkrát nedočkala vidět ani ten talár, dostala jsem se aspoň k blízkému pohledu na opravdového vězně. Jedné noci mě vzbudilo zuřivé klepání na okno ze dvora. Spaly jsme se sestrou v zadní ložnici, ale ta tenkrát meškala snad u babičky; vylétla jsem z postele tedy já do ložnice vedle k tatínkovi, ale ten už rámus taky zaslechl a v noční košili vyběhl do chodby. S maminkou jsme zůstaly jukat ze dveří. Od našeho zadního vchodu už rázně kráčel zástupce pořádku a v jeho sevření, zmítající se, jakýsi zarostlý chlapík, kterému se zřejmě podařilo dostat se k nám přes zeď vysokou snad pět metrů. Když se přiblížili, slyšela jsem strážníka říkat tatínkovi: „Pane Provazník, máte štěstí, že jsme ho chytli, schovával se tam v domku už od soboty.“ Do mě jako když píchne. Cože? V naší nové krásné dílně s červenou střechou a zelenými dveřmi, kterou si zrovna před dvěma dny vzájemně darovali maminka s tatínkem, protože dospělým už Ježíšek nic nenaděluje? Překročila jsem práh a zařvala mu div ne do ucha: „Ty lumpe, čert tě stáhne rovnou do pekla!“ Maminka mě rychle vtáhla za pásek noční košilky dovnitř, ještě než jsem si byla úplně jistá, jestli ten strážník opravdu dodal „amen“. Trochu mě vzadu plácla, ale jen tak ospale, a uložila do postele. Když se pak na mě přišel podívat tatínek, pro jistotu jsem dělala, že spím. Ráno se o ničem nikdo nezmínil, takže jsem začala pochybovat, že se to opravdu událo. Ale podle toho, že od té doby tatínek na noc dílny vždycky zamykal a maminka se pokaždé podívala pod postel než si do ní lehla, tak asi ano…

Vl. Scheybalová, O Wilsonově třídě
(publikováno ve Slánském obzoru, ročník 11, Slaný 2004)

 Pohlednice vychází v pátek 30. října 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Na začátek stránky

Pohlednice č. 12 – prosinec 2009

Bývalá Okresní hospodářská záložna, architekt R. Štech (1887)
Bývalá Okresní hospodářská záložna čp. 518. Navržená
architektem R. Štechem (1887). Foto K. Hruška 1939.

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý měsíc během roku 2009 u příležitosti 90. výročí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní třída – dnešní Wilsonova ulice.

Našich dvanáct historických zastávek ve Wilsonově ulic ve Slaném, zakončíme na jejím opačném konci než jsme začínali. Dvanáctá pohlednice
je reprodukcí fotografie prvního domu na levé straně ulice směrem od okresního domu. Je to dům čp. 518 bývalé Okresní hospodářské záložny.

Rohový výstavný dům čp. 518 navrhl známý architekt Rudolf Štech pro Okresní hospodářskou záložnu  roku 1887 v novorenesančním „střihu“ . Záběr z místa kde kdysi stála benzínová pumpa a kde se sbíhají ulice Pastýřská, Dr. E. Beneše a Wilsonova zachytil svým objektivem – tak jako u předchozí pohlednice – Karel Hruška (člen Klubu fotografů-amatérů ve Slaném) v roce 1939.

Budova byla vystavěna na místě starého domu s číslem popisným 518, které nová stavba převzala. Původní dům nezasahoval svou stavbou do rovnočáry domů ve Wilsonce, byl obrácen vchodem do dnešní ulice Šultysovy a v prostoru vedle něho směrem do Wilsonky byla ještě dost velká stavební parcela. V letech 1869–70 patřil původní starý dům Eduardu Baierovi.

Dalšími majiteli starého domu byli od roku 1881 Alois a Barbora Fričovi
a od roku 1884 Antonie Pecheová, jež byla stavitelkou sousedního domu čp.597. Od ní koupila roku 1887 Okresní hospodářská záložna starý dům i stavební parcelu před ním. Dům byl zbořen a na vzniklém prostranství byl vystavěn do roviny s ostatními domy v ulici nový honosný nárožní dům. Stavba byla započata v létě roku 1887 a na podzim roku 1888 byla dokončena.

Budova Okresní hospodářské záložny na fotografii před rokem 1896
Fotografie domu čp. 518 před rokem 1896

Okresní hospodářská záložna byla roku 1950 přejmenována na Okresní spořitelnu a záložnu ve Slaném. V roce 1952 se jejím majitelem stal Československý stát a nazval ji Státní spořitelna Slaný. O rok později byla předána do správy ONV Slaný. Spořitelna byla zrušena (1953) a nahrazena zdravotnickým zařízením OÚNZ Slaný a později OÚNZ Kladno. V červenci 1964 převzalo dům do správy ČKD Slaný a zřídilo zde školní oddělení závodu a některé detašované útvary. Pozdější učiliště ČKD bylo v nedávné době spojeno s Integrovanou střední školou Slaný.

Mikoláš Aleš a sgrafita na domě čp. 518

Od roku 1896 zdobí ve slepých oknech druhého poschodí budovu bývalé Okresní hospodářské budovy dvě sgrafita alegorických postav Hospodářství a Spořivosti, která byla realizovaná dle návrhu Mikoláše Alše.  

Slánské Alšovy malby na Hospodářské záložně jsou na místě, kam původně navrhl výzdobu malíř Ferdinand Velc, k její realizaci však nedošlo. Mikoláš Aleš (1852–1913)Až v roce 1895 přišel Václav Danda s návrhem, aby byl osloven Mikoláš Aleš, za kterým se rozjela slánská delegace v čele s Václavem Štechem. Aleš pro Slaný zhotovil dva kartony alegorických postav Hospodářství a Spořivosti, které namaloval podle kartonů Arnošt Hofbauer. V druhé polovině června 1896 si hotové dílo prohlédl sám Mikoláš Aleš. A bylo to setkání rušné a veselo muselo být i v hostinci u Bílého beránka, kde Aleš svým společníkům nakreslil na předložené papírky plno postaviček. Do pamětní knihy Občanské záložny namaloval Jezdce v kroji na koni a připravil i návrh na známou obálku Slánského obzoru.

Obraz Ferdinanda Velce s Okresní hospodářskou záložnou (1890)
Obraz Ferdinanda Velce z roku 1890, kde do tehdy prázdných slepých
oken ve druhém patře namaloval své návrhy výzdoby

Několik dokumentů z archivu stavebního úřadu

 Pohlednice vychází v pátek 27. listopadu 2009 a koupit si ji můžete v Infocentru,nebo ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. 

Ivana Hušáková, Vladimír Přibyl a Ivo Horňák       

Na začátek stránky

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (7 hlasů, hodnocení: 4,71 z 5)
Loading...Loading...

Témata: , , , , , , , , , , , , , , , | všechna témata »

Tento příspěvek byl publikován dne 16. 1. 2009 (pátek) v 8.15 v rubrice Články. Komentáře jsou uzavřeny.

Vydávají Kulturní zařízení města Slaného
Úvodní stránka: www.kultura.slansko.cz
Copyright © Královské město Slaný 2000—2024

Královské město Slaný

 

Komentáře jsou uzavřeny.