Toto je archiv stránek z let 2000—2016. Rádi vás uvidíme i na našem novém webu www.kultura.slansko.cz

Nacházíte se zde:  Kultura Slaný a Slánsko > Kulturní akce > Svatováclavská vigilie v kostele sv. Václava: České středověké duchovní zpěvy


Svatováclavská vigilie v kostele sv. Václava: České středověké duchovní zpěvy

Sobota 24. září 2005 v 18 hodin, Slaný-Ovčáry, kostel svatého Václava

Publikováno 17. 9. 2005 | Napsal , Kulturní zařízení města Slaného

Slaný-Ovčáry, kostel sv. Václava

Slaný-Ovčáry, kostel sv. Václava (foto: pamatky.meuslany.cz)

V sobotu 24. září 2005 v 18 hodin zazněly v zrekonstruovaném kostele svatého Václava ve Slaném-Ovčárech české středověké duchovní zpěvy v podání Markéty Dvořákové a Petra Matuszka.

ČESKÉ STŘEDOVĚKÉ DUCHOVNÍ ZPĚVY. Vždy bylo pro mě velkou inspirací a radostí hledat a objevovat hudební kořeny. Na jedné straně stará lidová hudba — neučesaná, spontánní, plná zemité energie prostých lidí. Písně, které vedou přímou cestou k lidskému srdíčku; k radosti, ale i ke smutku. Nebo jen prostě a nekomplikovaně vyprávějí příběhy. Zpívalo se všude — při práci, při oslavách, za dlouhých večerů. Lidové písně jsou tím nejpřesnějším obrazem prostředí a doby, ve kterém jejich anonymní tvůrci žili.

vždy mě přitahoval gregoriánský chorál, speciálně pak jeho volnější části, hymny a sekvence…

Na straně druhé mě vždy přitahoval gregoriánský chorál, speciálně pak jeho volnější části, hymny a sekvence. Vnímal jsem souznění této hudby s prostorem, pro který vznikala. Učil jsem se rozlišovat význam jednotlivých tónin, jejich vibrace, chápat význam čistého ladění a souznění intervalů ve spojení s velkou akustikou a rezonováním některých kaplí a kostelů.

Svatý VáclavPři studiu starých vzácných sborníků ve Východočeském muzeu v Hradci Králové jsem pak objevil hudební materiál, který tyto dva diametrálně odlišné světy propojoval: Rukopisy Literátského bratrstva, působícího při chrámu sv. Ducha v Hradci Králové bezmála tři století.

První zprávy o těchto laických sdruženích předních měšťanů, zpívajících o nedělích a svátcích v chrámu jednohlasé i vícehlasé zpěvy, nacházíme již ve 14. století. Zpěv byl v počátku latinský, husitství pak přineslo na kůr chrámu i zpěv v češtině. K největšímu rozkvětu těchto spolků dochází ve století šestnáctém. Z této doby pochází většina výpravných zpěvníků, které si vytvářely pro svou potřebu. Já jsem čerpal ze tří z nich: z Kancionálu českého obsahujícího soubor písní pro celý rok, z Rorátníku českého, který obsahuje rorátní zpěvy a adventní písně, a z Graduálu a antifonáře českého — obsahujícího hlavně soubor jednohlasých mší k vybraným hlavním svátkům roku.

Tyto první české (místy až lidově neumělé!) texty chorálových melodií najednou začaly propojovat tyto dva tolik nesourodé světy — gregoriánský chorál s hudbou lidovou. Později s českými texty začaly do duchovních písní pronikat i lidové melodie. Toto vzájemné ovlivňování a propojování bylo pro mě tři roky nepřeberným materiálem ke studiu. V roce 1997 jsem tyto zpěvy nahrál na CD pro prestižní vydavatelství Deutsche Harmonia Mundi (Petr Matuszek: Czech Medieval Sacred Chants, DHM 74321 54766 2). Tyto zpěvy jsou také základním repertoárem pro náš koncertní program. Mají ovšem trochu jinou interpretační podobu, než na již zmíněném CD. Zatímco nahrávka se celkovým vyzněním více blíží k tradičnímu gregoriánskému chorálu, koncertní podoba těchto zpěvů je uvolněnější — zpíváme je ve středověkém dvojhlase (paralelní kvarty nebo kvinty, někdy na prodlevě), tedy jako chorálová organa. Místy se naše interpretace přibližuje spíše k duchovní písni. Také využíváme některé středověké hudební nástroje, např. šajtholt (kobzu), procesní zvonec, někdy i niněru.

Hudební materiál k druhé půli našeho koncertu je odlehčenější, jsou to české písně a zpěvy 11.—16. stol., a to jak na latinské, tak na české texty. Častěji se zde objevuje dvojhlas, jsou veselejší, mají pevnější rytmickou stavbu. Hrajeme zde na lidové housle, violu, dále pak na již zmíněný šajtholt a niněru. Pro zpestření zařadíme také latinské organum (Hymnus), tříhlasé středověké moteto, jeden z nejvýznamnějších synagogálních zpěvů Kol nidrej a několik českých lidových zpěvů.

Zpívat a hrát tuto hudbu je pro nás velkým muzikantským dobrodružstvím. Věřím, že se nám dnes večer podaří společně vytvořit kousek té hudební radosti, na kterou budete později rádi vzpomínat. Přeji Vám příjemný poslech.

Petr Matuszek

Na začátek stránky

Program koncertu

  1. Přijď, Vykupiteli lidský
    (Rorátník český, Hymnus, 1585)
    dvojhlas, zvonec
  2. Kriste, jenž jsi světlo i den všeho světa
    (Rorátník český, Hymnus, 1585)
    dvojhlas, šajtholt
  3. Nobis est natus hodie
    (Framus)
    dvojhlas, šajtholt, tamburína
  4. Město nové, voslavené
    (Rorátník český, Hymnus, 1585)
    sólo, niněra, zvonec
  5. Ad cenam Agni providi
    (Chorál, Hymnus „U Beránkovy hostiny“)
    dvojhlas
  6. Jezu Kriste lítostivý
    (Graduál a Antifonář český, Píseň, 1586—1597)
    sólo, šajtholt
  7. Dřevo se listem odieva
    (Anonym, 14. stol.)
    sólo, housle
  8. Dcery Sionské, Ty jsi Král
    (Graduál a Antifonář český, Píseň, 1586—1597)
    dvojhlas, zvonec, šajtholt
  9. Nevídaný
    („Černá hora, bíuí les“, Fr. Sušil, 1835)
    sólo, šajtholt
  10. Kol nidrej
    (Synagogální zpěv, text z konce 16. stol.)
    sólo
  11. Jezu Kriste všemohúcí
    (Graduál a Antifonář český, Píseň, 1586—1597)
    dvojhlas, šajtholt
  12. Huius sit memoria
    (Tříhlasé moteto, 15. stol.)
    dvojhlas, šajtholt
  13. Collaudemus Christum Regem
    (Anonym, 15. stol.)
    dvojhlas, zvonec
  14. Na odchodnou
    („Už se já, má milá, pryč odbírám“, Fr. Sušil, 1835)
    dvojhlas, housle
  15. Příčina pláče
    („A ty Réhradice“, Fr. Sušil, 1835)
    sólo, viola
  16. Sivá zezuljenko
    (Ukrajinská lidová píseň, nedatovaný rukopis)
    sólo, niněra
  17. Narodil se Syn Boží
    (Rozenplut, 1601)
    dvojhlas, niněra
  18. Na rozchodnou
    („Šohaj, šohaj černooký“, Fr. Sušil, 1835)
    dvojhlas, viola
  19. Chodila, chodila
    (E. J. Košetický, rkp. 1690)
    dvojhlas, niněra

Začátek v 18 hodin.

Na začátek stránky

Účinkující

Markéta Dvořáková a Petr Matuszek (foto: www.sweb.cz/markt.dvorak)

Markéta Dvořáková a Petr Matuszek (foto: www.sweb.cz/markt.dvorak)

MARKÉTA DVOŘÁKOVÁ (alt) studovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, později zpěv na Konzervatoři v Teplicích. V r. 2001 začala svoji sólovou dráhu koncertní a operní pěvkyně. Zpívala na festivalech Ars Cameralis Katowice, Berlín, Early Music v Českém Krumlově, Smetanova Litomyšl, Tribuna komorní písně v Plzni, Górnośląski Festiwal v Mnichově, ad. Koncertní repertoár: Martinů, Dvořák, Mozart, Bach, Händel, Pergolesi, Zelenka aj. Je sólistkou orchestru Atlantis a Collegium Musica Sacra.

Interpretka soudobé hudby — Cage, Feldman, Scelsi, Řehoř, Medek, Pudlák, Ryszard Gabryś aj. Věnuje se i vokální improvizaci. Byla pro ni napsána hlavní role v opeře Ivo Medka „Vrač“ a v operní frašce M. Pudláka „Ve stínu klobásy“ (2002). Od roku 2002 také spolupracuje s divadlem Archa v Praze (představení „Marné tázání nebes“ a „Čajovna KarMa“). V roce 2004 vytvořila ve Stavovském divadle titulní roli v premiéře opery „MrTVÁ?“ od I. Medka a M. Dvořákové. Má snímky na CD natočené v Českém rozhlase a v České televizi. (www.sweb.cz/markt.dvorak)

PETR MATUSZEK (baryton) je jedním z předních interpretů experimentální hudby. Ve svých hlasových experimentech se pohybuje napříč hudebními žánry a využívá netradiční vokální techniky, např. mongolský a tibetský alikvotní (vícehlasý) zpěv.

Je sólistou opery v Ústí nad Labem, spolupracuje s dalšími operními soubory u nás i v zahraničí (Holandsko, Německo, Dánsko atd.). Koncertní pěvec — vystupuje s orchestry FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Severočeskou filharmonií Teplice a Moravskou filharmonií Olomouc. Hudební festivaly: Pražské jaro, Musica iudaica, Contrasts, Exposition of New Music Lvov, Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl aj. Natočil 10 profilových CD pro firmy Supraphon, Indies, Deutsche Harmonia Mundi (Německo), Symposion (Itálie) a další, natáčí pro Český rozhlas a Českou televizi. Vyučuje sólový zpěv na Státní konzervatoři v Teplicích a pořádá kurzy a semináře alikvotního zpěvu. (www.petrmatuszek.cz)

SPOLUPRÁCE MARKÉTY DVOŘÁKOVÉ A PETRA MATUSZKA se datuje od roku 2001, kdy spoluzakládali soubor pro středověkou hudbu Schola Specialis. O rok později již vystupují samostatně s programem České středověké zpěvy (na CD Deutsche Harmonia Mundi). Vystupovali s tímto programem na předních hudebních festivalech, např. Katowice 2001, Mnichov 2002, Berlín 2003, Litomyšl 2003, Český Krumlov 2003, Górnośląski Festiwal 2003 a další.

Následující roky se jejich společné projekty žánrově rozšířily a v současné době se jejich repertoár pohybuje od lidových a středověkých zpěvů přes hlasové experimenty a volné improvizace až po autorské divadlo. Mnoho současných skladatelů píše svá díla přímo pro ně.

Hluboký alt Markéty Dvořákové se přirozeně pojí s vysokým barytonem Petra Matuszka a tvoří spolu vyvážený harmonický celek. Jejich interpretace je postavená na přirozeném hlasově vyladěném dvojhlasu a společném hudebním cítění.

Na začátek stránky

Fotogalerie

Svatováclavská vigilie 2005

Foto: Pavel Vychodil

Na začátek stránky

Ukázky (MP3)

Svatováclavská vigilie 2005 – ukázky mp3

  1. Svatý Václave, vévodo české země
    Svatováclavský chorál, přelom 12. a 13. století
    (MP3, 160 kbps, 1:20 min, 1.53 MB)
  2. Přijď, Vykupiteli lidský
    Rorátník český, Hymnus, 1585 (dvojhlas, zvonec)
    (MP3, 160 kbps, 1:48 min, 2.07 MB)
  3. Kriste, jenž jsi světlo i den všeho světa
    Rorátník český, Hymnus, 1585 (dvojhlas, šajtholt)
    (MP3, 160 kbps, 1:52 min, 2.15 MB)
  4. Nobis est natus hodie
    Framus (dvojhlas, šajtholt, tamburína)
    (MP3, 160 kbps, 1:11 min, 1.36 MB)
  5. Ad cenam Agni providi
    Chorál, Hymnus „U Beránkovy hostiny“ (dvojhlas)
    (MP3, 160 kbps, 1:14 min, 1.42 MB)
  6. Dřevo se listem odieva
    Anonym, 14. stol. (sólo, housle)
    (MP3, 160 kbps, 2:06 min, 2.41 MB)
  7. Nevídaný
    Černá hora, bíuí les, Fr. Sušil, 1835 (sólo, šajtholt)
    (MP3, 160 kbps, 1:48 min, 2.06 MB)
  8. Kol nidrej
    Synagogální zpěv, text z konce 16. století (sólo)
    (MP3, 160 kbps, 3:45 min, 4.3 MB)
  9. Collaudemus Christum Regem
    Anonym, 15. stol. (dvojhlas, zvonec)
    (MP3, 160 kbps, 1:45 min, 2.01 MB)
  10. Na odchodnou
    Už se já, má milá, pryč odbírám, Fr. Sušil, 1835
    (MP3, 160 kbps, 2:30 min, 2.86 MB)
  11. Příčina pláče
    A ty Réhradice, Fr. Sušil, 1835 (sólo, viola)
    (MP3, 160 kbps, 1:33 min, 1.78 MB)
  12. Narodil se Syn Boží
    Rozenplut, 1601 (dvojhlas, niněra)
    (MP3, 160 kbps, 1:19 min, 1.52 MB)
  13. Na rozchodnou
    Šohaj, šohaj černooký, Fr. Sušil, 1835 (dvojhlas, viola)
    (MP3, 160 kbps, 3:14 min, 3.71 MB)
  14. Chodila, chodila
    E. J. Košetický, rkp. 1690 (dvojhlas, niněra)
    (MP3, 160 kbps, 2:10 min, 2.49 MB)

Na začátek stránky

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1 hlasů, hodnocení: 5,00 z 5)
Loading...Loading...

Témata: , , , , , , , , , , , , | všechna témata »

Tento příspěvek byl publikován dne 17. 9. 2005 (sobota) v 13.48 v rubrice Kulturní akce. Komentáře jsou uzavřeny.

Vydávají Kulturní zařízení města Slaného
Úvodní stránka: www.kultura.slansko.cz
Copyright © Královské město Slaný 2000—2019

Královské město Slaný

 

Komentáře jsou uzavřeny.